Vlad III. Tepes, (tepes znamená "nabodávač, narážeč"), též zvaný Vlad Dracula, vládce Vlašského knížectví v letech 1448, 1456-62 a znovu krátce v roce 1476, muž, jehož životní osudy inspirovaly spisovatele Brama Stokera k sepsání jeho románu "Dracula", přichází na svět někdy kolem 1431 v rodině vlašských velmožů.
Byl synem valašského knížete Vlada II. S největší pravděpodobností se narodil v sedmihradské pevnosti Sighişoara v zimě 1431. Jako mladík byl v roce 1442 uvězněn a nucen trávit několik let na istanbulském dvoře jako rukojmí za svého otce a byl propuštěn až po jeho zavraždění v prosinci 1447. Když je Vladovi přibližně sedmnáct let, prohlásí se poprvé knížetem Valašška - stává se tak poté, co za pomoci tureckých vojenských jednotek obsadí Tirgoviste. Bylo však jen loutkovým knížetem. Vladova knížecí vláda nemá dlouhého trvání - ještě ve stejném roce, kdy se dostane k moci, je nucen uprchnout ze země a dalších osm let pak žije většinou v Sedmihradsku a Moldavsku.
Obrat ve Vladově životě začíná v roce 1453, v době, kdy Turci obsazují Konstantinopol a stávají se tak pro balkánský poloostrov ještě větší hrozbou než doposud - pravoslavné Vlašské knížectví, rozkládající se na jihu dnešního Rumunska, pak musí odvádět poplatky jak katolickým Uhrům, tak Turkům. V čele Vlašského knížectví Vlad III. Tepes vystupuje značně protiturecky. Odmítne odvádět dohodnutý roční tribut, tedy cosi jako "výpalné", deset tisíc dukátů a pět set chlapců. Zároveň si ale udržuje odstup od uherských zemí. Poté, co se jeho vztahy s Uhry rapidně zhorší (vztahy s uherským králem Matyášem Korvínem), obrátí Vlad svoji pozornost na sedmihradské, tedy uherské, kupce, které dává s celými rodinami, včetně žen a dětí, narážet na dřevěné kůly.
Stejný osud pak potkává za Vladovy hrůzovlády tisíce a tisíce tureckých a bulharských zajatců i mnoho Vladových poddaných. Vlad je v čele Vlašského knížectví zvrhlým násilníkem, krutě se chovajícím k zajatcům, sadistou, který s rozkoší mučí a vraždí tisíce zajatců bez ohledu na jejich věk či pohlaví. Rozhořčení Turci vyšlou vyjednavače, který má knížete vlákat do léčky a usmrtit ho - vyjednavačův úkol je ale předem lstí prozrazen a vyjednavač končí jako rodiny sedmihradských kupců - je nabodnut na dřevěný kůl.
Sultán Mehmed II. Dobyvatel však v reakci vytáhl v čele šedesátitisícového vojska, obléhal Valašsko a knížetem prohlásil Vladova bratra Radua Sličného. Ten si získal podporu valašské šlechty a s její pomocí vyštval Vlada do Uher, kde pak stráví celých dvanáct let v domácích vězení, během této doby pak konvertuje ke katolicismu.
Na vlašský knížecí trůn se Vlad III. Tepes vrátí ještě jednou, a to v roce 1476 - jeho návrat souvisí s uherským protitureckým tažením. Jeho vláda je ale krátká, Vlad ještě v roce 1476 umírá - není přitom jisté, zda v boji nebo rukou vraha...
Vlad proslul zejména svou krutostí, o níž se vypráví mnoho historek. Jednou údajně sezval všechny chudáky v zemi na svůj hrad na velkou hostinu. Všechny je upálil a prohlásil, že tím snížil chudobu v zemi a ukončil všem trápení. Dalším z jeho krutých a radikálních činů bylo milé přivítání Turků, kteří si v jeho přítomnosti nechtěli sundat turbany. Drákula se rozhněval a nechal jim je na hlavy přibít hřebíky. Na druhou stranu byl kníže velice inteligentním a dobrým vládcem a skvělým válečníkem.
Jeho přezdívka vznikla díky znaku draka, který nosil jeho otec na brnění jako člen tzv. Dračího řádu císaře Zikmunda. Drak se latinsky řekne "dracon", ale valašští horalé si toto slovo změnili na "dracul" - odpovídalo to totiž lépe jejich jazyku. Dracula (Drăculea) je pak zdrobnělinou přezdívky jeho otce - syn draka.
Na to sem měla referát do dějáku...:-) toho chlapa bych chtěla potkat..