close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Teorie

22. června 2008 v 21:48 | Lilian |  Upíři,Lykani a další zajímavé bytosti
Ponejprv se asi budu zabývat tou nejrozšířenější a asi nejznámější teorií. Nejvíce se tahle verze vyskytovala právě ve slovanských zemích, takže si zaslouží být uvedena na prvním místě. Přidám sem tedy několik nejzákladnějších charakteristik:

Vzhled: Zvětšené špičáky(společný znak snad všech teorií)
Mrtvolně bledá tvář, propadlá
Zarudlé bělmo
Zrození: Člověk napadený upírem zemřel a sám se poté stal upírem
Sebevrah
Způsob obživy: Každonoční opouštění hrobů (prostě se vyhrabal) a parazitování na svých bližních až
do jejich smrti a následné přeměny v dalšího upíra.
Prevence: Květy nebo paličky česneku, svěcená voda, krucifix(svěcený kříž s ukřižovaným Ježíšem)
Likvidace: Probodení srdce(nejčastěji) nebo hlavy osikovým, lipovým nebo dubovým kolíkem, nebo železným hřebem(např. kovářským hřebem). Srdce, Hlava nebo celé tělo mohlo být
spáleno, nebo byla useknutá jeho hlava položena upírovi k nohám (nebo pohozena dál od
hrobu. Poté byly jeho ostatky znovu křesťansky pohřbeny na znamení, že upír nebyl zlem,
nýbrž jeho obětí a nyní je očištěn a smí vstoupit do království nebeského.
Tato teorie je asi nejuznávanější, ale ne nejpravděpodobnější, pouze nejrozšířenější. JAk sem již vijádřila v předchozích článcích - Celo pravdu znají jen ONI. My se můžeme jen dohadovat, domnívat a odhadovat , ale ne vědět. Vědění světa temného zůstává tajuplným proto, že většině lidských bytostí zůstává utajeno. Bohužel nebo bohudík...kdo ví. Pravdou však zůstává, že člověk se vždy bude snažit rozumět věcem,které jdou mimo jeho vnímání, ikdyž je to snaha povětšinou zbytečná...
Druhá teorie, kterou jsem oběvila, se od první poměrně dost liší. Začněme u vzhledu: Narozdíl od běžných verzí má podle této upír tělo spíš odulé, nikoli vychrtlé. Kůže je rumělková a celkově upír dost páchne, případně mu silně táhne z úst. Vlasy a nehty jsou přerostlé, všechny zuby (ne jen špičáky, které také nemusí být nutně obří) jsou ostré a někdy jim rudě žhnou oči.
Jako nejzákladnější společné schopnosti jsou zde uváděny živení se krví jiných tvorů( resp. lidí) a neobvyklá síla. Další schopnosti jsou různé (podle toho, čemu se v té či oné zemi věří). Například že upíři mohou "sexuálně žít" (abych byla slušná) s lidmi. Většinou proti jejich vůli. Nebo že dokonce částečně mohou žít jako my, životem obyčejných lidí (i když asi se značnými potížemi).
Protiopatření jsou povětšinou stejná jako u ostatních verzí, odlišnosti jsou jen nepatrné: Dřevěný kolík musí nejen projít srdcem upíra, ale i dnem rakve až do země. To se dá vysvětlit jako spojení nemrtvého se zemí, vekteré by správně měl hnít, a tím tento proces umožnit, nebo jako jednoduchý způsob, jak upíra udržet v jeho hrobě. Stínání hlavy je běžné ve většině "antiupírských návodech" a tento není výjimkou. Stejné je to i s pálením upírů, pouze s tím rozdílem, že ostatky takto zneškodněného nemrtvého byly někdy vhozeny do řeky.
Více méně novinkou je vyříznutí srdce, což vycházelo z představy, že právě ono udržuje upíra při životě. Dále také bylo možno střílet do upírovi rakve stříbrnými svěcenými kulkami (zajímavostí je, že cokoliv, co mělo co dočinění se svěcenými předměty, účinkovalo jen v případě, že jich používající člověk v jejich moc a účinnost věří). Také pohřbení se svatým předmětem (křížek, obrázek atd.) bylo pokládáno za možnost, jak zabránit upírovi opouštět hrob. Další možností je též před pohřbení ucpat mrtvému ústa jakýmkoliv předmětem. To nemělo upíra zabít, ani mu bránit v činnosti, ale působilo spíš jako prevence proti přeměně mrtvého v nemrtvého.
Je to pouze jedna z mnoha možných teorií a není o nic více ani méně pravděpodobná, než ostatní. Nakonec je na každém z nás, co chce považovat za pravdu...
Po delší době jsem se opět vrhla do víru internetu abych pro Vás našla a zpracovala nějakou tu další upíří teorii.
Tato začíná, jako většina, základní tezí : Upír v noci vyleze z hrobky a pije lidem krev. Ovšem krev nám občas pije každý takže tento popis by asi vážně nestačil.
Tedy upír je nemrtvá bytost, silně alergická na denní světlo (na slunce). Dále tato verze dělí upírstvo do dvou kast. První, nižší, jsou jacísi sluhové kasty vyšší, nedokonalí upíři, jimiž se lidé stávají, obdarovávají-li jiné upíry svou krví. Nestačí jedno kousnutí, ale po několikátém je proměna možná, přesto však ne nevyhnutelná. Pevná pravidla zdá se neexistují.
Druhou skupinou jsou upíři - knížata. Jsou to tvorové silně nadřatzení lidem. Jsou mnohem lépe vyvinutí a využívají již zmíněnou nižší třídu.
Díky své světloplachosti je upír pochopitelně výhradně noční lovec. Že po soumraku přišel navštívit právě Vás poznáte podle ranní únavy, nočních můr, čela poránu oroseného potem a vybledlé kůže. Teda nevím jak Vy, ale já už bych musela mít míň krve než sušené hovězí. Ještě že tito krvesavci nemohou vkročit do domu bez pozvání, takže pokud nemáte opravdu podivné pobledlé zubaté noční známosti, nemusíte se moc obávat. A ještě že ne všem zaručeným popisům se dá věřit, takže, i když nespíte zrovna nejklidněji a ráno býváte utahaná, nemusíte se vlastně bát téměř vůbec.
Ovšem při nočních toulkách si dejte pozor na podezřelá zvířátka a podivné při zemi letící obláčky - upíři se totiž mohou měnit v mlhu, krysy a netopýry. V podobě okřídleného hlodavce však nemůže přeletět řeku, takže když přejdete na druhý břeh, jste takzvaně za vodou.
Pokud zamáváte česnekem, cibulí (!), svatou relikvií či kouskem stříbra, měl by se dát na útěk. Ikdyž si nejsem zcela jistá, jestli by vám zrovna cibule bila něčím platná. Také sestavením kruhu z hostií nebo květů divokých růží kolem upírovy rakve by ste se ho měli na chvíli zbavit.
Zbavit se ho na věčné časy je možno pomocí dubového kolíku či železného hřebu obvyklím protiupírským způsobem. Případně ještě uříznutím hlavy, jejím pložením k nohám (jeho, ne svým) a zasypáním hlínou či pískem. Nebo, až mu tu hlavu uříznete, ho hodíte do ohýnku. Ne, nebude to grilovaná specialitka, oheň musí řádně fajrovat, aby upíra spálil na popel. Taky můžete nechat sluníčko, aby ho upálilo za vás, nebo ho můžete nějakým způsobem zalígrovat v rakvim kde postupně umře hlady...chudák...
No to by bylo asi všechno. Jen Vás varuji, až potkáte upíra, raději nezkoušejte žádný z výše uvedených odstrašovacích způsobů, především ne cibuli a stříbro. Proč? Jednoduše proto že česnek a cibule, to je velký rozdíl, a upír a vlkodlak zrovnatak.
A pokračujeme v krasojízdě! Opět Vám přináším nový názor na upíry, opět ho nesmlouvavě zkritizuji a opět nekompromisně zakopám hluboko a hluboko pod černou zem. No dobře, až tak hluboko snad ne, s trochou štěstí jsem možná narazila na jeden, co není až tak směšný.
Takže: Upír je, jak překvapivé, nemrtvý. Což tedy znamená (pro úplné lajky), že podle všech příznaků trpí závažnou nemocí zvanou smrt, ale v ranném stádiu, neboť rozklad ještě nenastal. Až na to, že ve chvíli, kdy otevře oči a ukáže zoubky, zjistíte, že ačkoliv je touto nemocí prokazatelně postižen, pohybuje se, myslí, vydává zvuky a já nevím co ještě přesně tak, jako by byl zdravý (živý).
Ale srdce nebije, tudíž nemá tep. Také jeho krev nerozvádí kyslík po těle, takže i dýchání by pro něj byl zbytečně vysilující a obtěžující proces. Dále je mi záhadou, jakto, že většina upírů jsou prý takový fešáci, když se v zrdcadle nevidí. Jak se upíři učešou? Jak se upírka (možná i upír) nalíčí? Jak se oholí? Nebo jim snad vousy nerostou? Nebo že by se průběžně s každým tahem hřebenem, pudřenkou, nebo žiletkou fotili, aby věděli, jak to vypadá (narozdíl od lykantropů (vlkodlaků) nevidíte totiž na fotkách skrz ně, pokud vůbec něco vidíte) ?
A přemýšleli jste někdy, zvláště Vy, kteří by jste se rádi přidali k těmto nočním tvorům, jak osamělý život (resp. smrt) by jste jako vampír vedli? A když říkám osamělý, myslím tím skutečně osamělý. Osamělému člověku přece jenom dělá společnost alespoň jeho vlastní stín. Ale co takový upír, který ani ten stín nemá?
Krom toho být celý den zavřený někde v rakvi a v noci se muset potulovat po městě a doufat, že narazíte na vhodného jedince k ulovení, asi taky není zas taková zábava. Nemusíte tedy úplně nutně pít krev, pokud dokážete ovládnout vlastní touhu po ní, ale v tom případě můžete noc zas jen prospat a to taky není nic moc.
Navíc i Vaše denležiště by mohlo být značně nebezpečným místem. Poblíž hřbitovů, nebo přímo na nich, totiž většinou bývají kostely, nebo alespoň kapličky, a to je pro takového upíra, který je krom denního světla alergický také na kříže a svěcenou vodu, dost nepříjemné.
Jste taképřipraveni o možnost mít děti a životní partner? Můžete zkusit někoho najít mezi svými, ale kdo ví, jak by to dopadlo, a lidský druh či družka nepřichází v úvahu. vzhledem k tomu, že jako upír nestárnete.
Zaprvé, zatímco Vy si klidně létáte kdesi po nocích, ten druhý až neuvěřitelně rychle (věčnost přece jen pozmění vnímání času) stárne. Zadruhé asi není nejpříjemnější vidět nakonec svou (po)živozní lásku umírat.
Leč vše má své zápory i klady. Například zmíněné věčné mládí by se někomu (alespoň ze začátku) mohlo zdát výhodou, stejně jako nesmrtelnost. Taky nehrozí, že vám nějaký telepat vleze do mozku. I kdyby, stejně se nic nedozví, jelikož Vaše myšlenky jsou pro něj asi tak čitelné, jako lékařský předpis pro 80letého dědu bez brýlí, nebo vlastně pro jakéhokoliv nelékařského smrtelníka (že by takový lékárníci byli taky nadpřirozené bytosti?).
A aby toho nebylo málo, touto proměnou přijdete prý i o duši. Ví Nosferatu, co je na tom pravdy, ale duši za věčné prokletí samoty a nudy bych já osobně teda nedala. No a pokud vám ta duše zůstane a s ní i city, které Vás posléze doženou na pokraj šílenství, kdy Vám konečně dojde, že být nemrtvý není zas taková legrace, jediný způsob, jak ukončit vlastní život - neživot, je probodnout si vlastní srdce kolíkem.
Ani to však není stoprocentně zaručené a kus dřeva v hrudníku není nejvhodnější módní doplněk, nemluvě o nepříjemných třískách, které se zavrtají snad úplně všude. Jistější je tedy jít se opalovat. Nevím, jestli je přímo nutné vylézt na sluníčko, nebo stačí domácí solárko, případně UV lampa, pro jistotu skombinujte všechny 3 varianty.
No, když už jsem Vás poučila, jak to zabalit, až vás upírství přestane bavit, zbývá ještě dodat, že upírem se stanete, když se napijete krve upíra, jenž se předtím napil té Vaší. A teď už opravdu jen popřát hodně štěstí a dost rozumu, aby ste to nezkoušeli.
Další pán na holení! Chci říct...Další verze na pohřbení! Fajn, zkusím se tentokrát mírnit...
Vezmeme to po pořadě: Základem, jako vždy, je jejich živení se naší krví. I zbylé znaky jsou podobné, jen krom obvyklé bledosti, špičáků a unrančivých očí přibyly také ostré rysy. Dál se ještě, též zcela neočekávaně, neodráží v zrdcadle a nevrhají stín.
Stejně tak averze vůči světlu naní ničím novým pod sluncem. Ovšem tentokrát jsem zaznamenala i zmínku o tom, že silnější jedinci nemusí nutně na slunci shořet. A konečně tu máme něco originálnějšího - upíři se NEMĚNÍ v netopíra, krysu, vlka či jakékoliv jiné zvíře.
Ovšem co mě zarazilo, téměř rozesmálo, je poznámka o vztahu upírů a úplňku. Tento popis upírů sice právě toto spoje.
Teda už to vypadalo, že zdroje vyschly a já už Vám nebudu moci přednést žádnou z úžasných teorií o upírech,ale..
...Už při první větě jsem se upřímně zděsila. Upír prý vypadal jako člověk bez kostí, případně bez nosu. Bez kostí?! To by spíš připomínalo hromádku vybledlého rosolu pokud se nemýlím. Vlastně začínám mít pocit, že kdybych tu teď začala tvrdit, že upír je zelený mužík s tykadly, brzy toho bude díky výše zmíněné kombinaci kláves plná síť a polovina "vampiristů" by tomu skutečně věřila.
Dále popsané rudé oči mne nijak nepřekvapily, ale kovové zuby už mi zas uštědřili ránu do žaludku. Osrstěnou kůži raději ponechám bez komentáře, jelikož rozdíl mezi upírem a vlkodlakem hodlám vysvětlovat v jiném článku. Hadí jazyk a hluchota či slepota mi také připadali úsměvné, vzhledem k tomu, že jsou známí právě svými vynikajícími smysly. Ale autor/ka tvrdí, že je to převzato z legend, takže ani to nebudu příliš komentovat.
Zarazila mě však protichůdnost tvrzení v tomto článku. Jednou prohlásí, že upír je beztvará hmota bez kostí a bez nosu a pak už opěvuje krásu upírek s bledou pletí, rudými rty a havraními vlasy. Stejně tak mi k tomuto popisu nesedí jejich přitažlivost a sexapeal. Není to poprvé, co slyším o tom, že upír je nádherná, vášnívá a sexuálně přitažlivá bytost, ale když už budu tvrdit, že nemá kosti a nos, vyvaruju se vychvalování jeho krásy.
Činnost upírů se prý vztahovala zejména k blízkým lidem, rodině, přátelům a na dobytek. Ten jej také, společně se psy, vycítil nejdříve, vyskytli-li se poblíž. Stejně tak obvyklá je nutnost jejich působení v noci a skrývání se před denním světlem. Co mě však překvapilo, byla změna v projevu smrtících účinků slunce na upíra. Tento totiž na sluníčku neshořel, nýbrž se rozprskl. Fujky...
Ale zaregistrovala jsem, že opět ne všichni upíři takhle dopadnou, když se kamarádí se sluníčkem. Proto někteří z nich mohou úspěšně infiltrovat lidskou společnost a žít mezi námi, dokonce si i pořídit zákonného partnera a potomstvo.
Novinkou pro mně je jejich omezená životnost. Upír není věčně mladý a už vůbec ne nesmrtelný. V některých případech "žije" a působí déle než běžný člověk, ale přesto ne věčně a doknce někdy působí pouhopouhých 40 dní. Co se stane pak, toť otázka.
No a konečně chudáci řezníci a obchodníci, jelikož někteří z nich jsou právě výše zmíněnými infiltrovanými upíry mezi námi. A aby to nebylo málo, mohou za hlad, mor a kevšemu i špatné počasí. No holt, na někoho se to svést musí, že?
...
Čmajznuto:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama