close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Schizofrenie 2

22. června 2008 v 21:14 | kyynel |  Zajímavé články
F 20 - Schizofrenie
F 20.0 - Paranoidní schizofrenie
Nejčastější typ schizofrenní psychózy, charakterizovaný paranoidními bludy a sluchovými, zrakovými, čichovými, chuťovými a tělesnými. Efektivita bývá pod vlivem psychotických prožitků podrážděná, v chování se může objevit agresivita zaměřená proti domnělým nepřátelům. Časté jsou intrapsychické halucinace v podobě přesvědčení o vlastních telepatických schopnostech, příp. o tom, že jsou subjektu jeho myšlenky odmítány a zveřejňovány, nebo naopak mu jsou cizí myšlenky vkládány. V případě hojných tělových halucinací lze diagnostikovat parafrenní formu paranoidní schizofrenie.
F 20.1 - Hebefrenní schizofrenie
Je poměrně vzácná, typické jsou pro ni poruchy chování, které je nezodpovědné, nepředvídatelné, vystupňovaně klackovité. Nálada je nepřiměřená situaci (chichotání, přihlouplé úsměvy, grimasování, manýrování, nezbednost, opakované fráze). Myšlení je dezorganizované, řeč nesouvislá. Začíná ve věku 15 - 25 let, mívá špatnou prognózu. Nemocný ztrácí průbojnost a rozhodnost, opouští své cíle, chová se bezúčelně, povrchně a manýrovaně se zabývá náboženskými, filosofickými a jinými abstraktními tématy, což činí potíže při sledování jeho myšlenkového toku. Premorbidní osobnost hebefreniků bývá spíš plachá a samotářská.

F 20.2 - Katatonní schizofrenie
Je poměrně vzácná, v popředí je rozštěp psycho-motorický: poruchy motoriky se projevují od hyperkinéze až ke stupou, od automatické poslušnosti k negativismu. Nemocný může setrvávat dlouhou dobu v nepřirozených polohách, do kterých byl uveden. Při tom může dojít k epizodám prudkého vzrušení. Diagnostikuje se tam, kde jsou splněna všeobecná kritéria pro schizofrenii a kde se navíc vyskytuje stupor nebo mutismus, excitace, zaujímání a udržování nevhodných či nezvyklých poloh, negativismus, rigidita. Flexibilita cerea nebo povelový automatismus a perseverace. Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit organické onemocnění mozku, metabolické poruchy, alkohol a drogy.
F 20.3 - Nediferencovaná schizofrenie
Splňuje všeobecná kritéria pro schizofrenii, ale neodpovídá žádnému předchozímu podtypu. Patří sem atypická schizofrenie.
F 20.4 - Postschizofrenní deprese
Depresivní syndrom, který přichází po odeznění schizofrenní psychózy. Někdy lze těžko odlišit od vlivu neuroleptik a od emočního oploštění způsobeného schizofrenním procesem. Při této poruše je vyšší riziko sebevraždy! Postschizofrenní deprese se diagnostikuje, jestliže dotyčný měl schizofrenní psychózu během posledních 12 měsíců, některé schizofrenní příznaky ještě přetrvávají, depresivní příznaky jsou výrazné a doprovázené pocitem tísně a trvají alespoň 2 týdny.
F 20.5 - Reziduální schizofrenie
Jde o chronické stadium schizofrenie, u kterého je jasný předchozí vývoj zahrnující několik atak s psychotickými příznaky a předcházející později v ireverzibilní negativní příznaky (zpomalené psychomotorické tempo, otupělost, pasivita, ztráta iniciativy, chudost řeči co do obsahu i frekvence, chudá nonverbální komunikace - výraz obličeje, kontakt očí, modulace hlasu a postoje, zanedbání zevnějšku a chudé sociální vztahy), jasná psychotická ataka v minulosti, převaha negativních rysů alespoň po dobu jednoho roku, nepřítomnost demence či jiné organické mozkové poruchy, nepřítomnost demence či jiné organické mozkové poruchy, nepřítomnost deprese.
F 20.6 - Simplexní schizofrenie
Je to psychóza probíhající plíživě, při níž se postupně rozvíjí bizarní chování, neschopnost adaptace na sociální prostředí a celkový pokles výkonnosti. Bludy a halucinace nejsou přítomny a stav není tak jasně psychotický jako u jiných forem schizofrenie. Typické negativní rysy, jak je vidíme u reziduální schizofrenie, se sice rozvinou, ale nejsou předcházeny zjevnou psychotickou symptomatickou. Nemocný se stává ponořený do sebe, bez zájmu, bez cíle, lenošivý, toulavý.
Etiologie schizofrenie
Přesto, že etiologie schizofrenie není beze zbytku objasněna, je známa celá řada faktorů, které k jejímu rozvoji přispívají.
U schizofreniků nejsou specifické morfologické změny. Může být snížený počet neuronů, glióza, narušená neuronální architektura. Zdá se, že se vyskytují degenerativní změny v limbickém systému, v bazálních gangliích, zejména v substantia nigra a v dorsolaterálním prefrontálním kortexu.
Biochemické faktory:
- dopaminová hypotéza
Schizofrenní příznaky jsou přinejmenším částečně způsobeny dopaminergní hyperaktivitou ať již na podkladě zvýšeného výdeje dopaminu anebo hypersenzitivity dopaminových D2 receptorů. Neuroleptika jsou vesměs D2 antagonisté a působí příznivě na pozitivní příznaky schizofrenie. Zdá se, že mezokortikální a mezolimbický dopaminergní systém hrají v rozvoji schizofrenie důležitou roli. Látky, které posilují dopaminergní aktivitu, mohou také zhoršovat nebo spouštět psychózu (amfetamin, kokain).
- nordrenalinová hypotéza
Zvýšená noradrenergní aktivita u schizofrenie vede ke zvýšené citlivosti na senzorické vstupy.
- serotoninová hypotéza
U některých schizofrenních nemocných se zjišťuje porucha serotoninového metabolismu spojená jak s vyšším, tak s nižším obratem serotoninu. Řada halucinogenů má indolaminovou strukturu.
- fenyletylamin
Fenyletylamin je endogenní amin podobný amfetaminu. Jeho zvýšené množství může být na pozadí vyšší vulnerability k psychóze.
- gama-aminomáselná kyselina (GABA)
Snížená gabaergní aktivita má za následek zvýšenou aktivitu dopaminergní, popř. dezinhibici a ztrátu filtrační schopnosti talamických struktur při zpracování zevních vjemů
- halucinogeny
Podle této hypotézy by některé endogenní aminy mohly na základě patologické metylace dávat vznik endogenním halucinogenům. Táto hypotéza však není podpořena dostatečnými daty.
- enzymy,
S tíží psychopatologie celkově koreluje nižší hladina monoaminooxidáz v krevních destičkách. Inhibitory dopamin beta-hydroxylázyu některých nemocných zhoršují psychózu a u některých nemocných schizofrenií se nachází vyšší hladiny kreatinin fosfokinázy.
- glutenová hypotéza
Někteří schizofrenici nesnášejí tuto obilnou složku potravy, což vedlo k řadě hypotéz o úloze glutenu v etiopatogenezi onemocnění.
Psychosociální faktory
- rodinné
Rizikovější jsou rodiny s vysoce vyjadřovanou emotivitou. Vysoce vyjadřovanou emotivitou se míní přílišné angažování, přílišná dotěrnost ať již hostinní, či kritická nebo ovládající, kontrolující a zahánějící do infantility. Méně relapsů se pozoruje u nemocných v těch rodinách, kde nejsou tolik přítomné (vlezlé) emoce. Řada odborníků se však shoduje na tom, že psychosociální faktory nepatří mezi příčiny.
- psychodynamické okolnosti
Chceme-li porozumět symbolickému významu příznaků, musíme především porozumět pacientovi, jeho konfliktům, přáním a dynamice osobnosti. Nemocný je vystaven zmateným a ohlušujícím vjemům a rozvíjí si obranné mechanismy, mezi které patří především psychotická projekce. Projekce je např. mohutným obranným mechanismem u paranoi. Další obrannou reakcí je obrácení impulsu či myšlenky do jeho opaku. Třetím obranným mechanismem je popření (patří sem i proměna matoucích vjemů v bludy a halucinace).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl(a) jsem tu

klik

Komentáře

1 polad polad | Web | 22. června 2008 v 21:19 | Reagovat

Bleskovka

2 Lilian Lilian | 22. června 2008 v 21:46 | Reagovat

polad : ,,POLÍBIT!"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama