Schizofrenie patří do skupiny nemocí z psychóz.
Psychózy jsou závažná duševní onemocnění,. Která vedou ke značnému utrpení v životě nemocných i jejich rodin. Moderní léčba je založena především na spolupráci nemocného, jeho rodiny a dalších blízkých lidí. Aby spolupráce byla možná, potřebují mít všichni zúčastnění dostatek informací o tom, co je psychóza a jak ji pochopit, jaké má příčiny a průběh, jak se dá léčit i co může nemocný udělat sám. Již od počátku chci zdůraznit několik poznatků:
- psychózu si nezavinil ani sám nemocný, ani nejsou na vině jeho příbuzní
- psychotické poruchy jsou medicínsky dobře rozpoznatelné
- lidé s psychózou většinou nejsou nebezpeční
- moderní léčba psychóz je velmi účinná
- nezbytnou součástí léčby je podávání antipsychotických léků
- psychoterapie může významně pomoci při řešení problémů v životě nemocného
- účinnost léčby se zvyšuje při dobré spolupráci celé rodiny
- nemocní s psychózou netrpí rozštěpem osobnosti
- spolupráce i účinnost léčby vzrůstají při dostatku informací
Psychózy jsou stavy, při kterých dochází k poruše kontaktu s realitou. Znamená to, že v psychóze jinak vnímáme, myslíme a prožíváme.
Psychóza není jen jeden nebo jedna nemoc, ale jde o celou řadu prožitků, které jsou tak rozdílné, jako jsou různé životní prožitky každého z nás. Psychotický pohled na svět je dost odlišný od pohledu běžného. Proto psychózu lze přiblížit, ale nikoliv beze zbytku pochopit.
Změna kontaktu se skutečností v oblasti myšlení může začínat jako neurčitý pocit, že něco není v pořádku, nebo je to prostě "nějak jinak". Potom se může objevit porozumění tomu, jak všechny ty podivnosti spolu souvisejí. Může se objevit dojem, že se jedná o spiknutí, komplot nějaké mafie, špionů nebo zločinské organizace, která člověka ohrožuje a chce zabít. Důvodem ohrožení může být pocit výjimečnosti a důležitosti. Naopak, když člověk odolá a vyhraje, bude tím, kdo zachrání svět zkázy. Není důležité, že člověk s psychózou nedovede v té době vysvětlit, proč a čím je tak výjimečný. Jakoby to nemusí být důležité. Tento příběh není o reálné skutečnosti, ale klient ho ve své psychóze za nezvratnou pravdu považuje. Odborně se tento příznak jmenuje blud.
Psychóza vytváří změněný obraz světa v nás. Za pomoci vnímání, myšlení a emocí vytváříme ve své mysli obraz světa. Tento obraz světa je u většiny lidí podobný. Je tím dána možnost navzájem si povídat a porozumět. V psychóze je však kontakt s realitou porušen. Člověk si ve svém nitru vytváří svět, který je odlišný od světa, který vnímají ostatní.
Stavy, při kterých dochází k poruše kontaktu s realitou, se nevyskytují jen o psychóz. Můžeme se s nimi setkat u otrav intoxikací různými drogami, dochází k nim při úrazech, nádorech a infekcích nervového systému i při stavech, které někdy doprovázejí tělesné nemoci např. vysoké horečky, u některých typů epilepsie apod. V neposlední řadě je také možné tyto stavy prožívat na základě velmi silných prožitků, např. při silném stresu, náboženském vytržení, apod. Čím se ale psychózy od těchto stavů odlišují? Psychotická onemocnění mají vedle určitých příznaků i typický průběh.
Naše psychika se celý život dynamicky proměňuje a rozvíjí. Proto se někdy může stát, že přesnou hranici mezi normou a psychózou je těžké najít. V běžném dospívání dochází někdy k silným otřesům všeho, čemu doposud mladý člověk věřil. Mohou se objevovat různé dosud neznámé pocity, úvahy, silné pocity a touhy. Okolí tím může dávat najevo své neporozumění, odmítnutí apod. Mladý člověk se může dostat až do jakési izolace a vytvářet si svůj vlastní svět. Také další životní situace mohou být spojeny s otevřením se neznámých "sfér". O zvláštních, až nesrozumitelných stavech mohou hovořit lidé v těžkých osobních krizích, pod vlivem drogy nebo ti, kdo se zabývají jógou, mystikou, holotropním dýcháním.
Podivné světy a situace, do kterých se v psychóze můžeme dostat, však nejsou něčím, coby vytvářela jenom nemoc samotná. Nacházejí se v duši každého člověka. Potvrzení senám dostává každou noc v našich snech. Odehrávají se prapodivné situace a příběhy, které by v bdělém stavu nikoho ani nenapadly. Ve snových příbězích jsme stejně jako v psychóze obyčejně ve středu dění, jsme jako aktéři a současně také děj sledujeme. Také v psychóze prožíváme podivné tajemné události a jevy a jsme v centru tohoto dění. Od normálního prožívání světa se však psychotické prožívání velmi liší. Zásadní odlišnost spočívá v tom, že v případě snu člověk spí a v případě psychózy je v bdělém stavu. Ve snu pracuje naše psychika pouze se vzpomínkami a uvolněnou fantazií, v psychóze se tyto postupy promítají do reality všude kolem nás. To je zásadní rozdíl. Na psychózu se můžeme dívat i tak, že jde o otevřené brány mezi hlubšími, vědomě neovládanými vrstvami psychiky a mezi fakty vnější reality včetně naší dosavadní zkušenosti. Jakmile je brána doširoka otevřená, je pro člověka obtížné ji uzavřít a je obtížné poznat, na které straně této brány stojím. Z tohoto pohledu je rovněž pochopitelný mechanismus účinku antipsychotických léků. Léky nejsou samy o sobě dokonalé, aby mohly ovlivnit nekonečnou komplikovanost naší mysli a nevědomí, ale mohou nám pomoci kontrolovat onen kanál, který má původ v nemoci a který mi neumožní rozlišit mezi tím, co je mé nitro a co je skutečnost okolo.
Jako psychózu označujeme takové duševní onemocnění, které mění prožívání člověka ve vztahu k okolí a k sobě samému. Během psychotického onemocnění dochází v různé míře ke změně všech základních kvalit našeho duševního života. Změny v myšlení, vnímání a citech dosahují takové intenzity, že člověk nedokáže odlišit, co je skutečné a co není.
Psychické poruchy jsou velmi různorodé a mají rozdílnou míru závažnosti. Zjednodušeně si můžeme představit určité kontinuum, kdy na jednom pólu máme zdravého člověka, pak lidi s různými neurotickými obtížemi a na opačném pólu lidi nemocné psychózou.
Psychotické poruchy můžeme rozdělit do několika skupin:
Schizofrenie
Schizotypální poruchy
Duševní poruchy s bludy
Akutní a přechodné psychotické poruchy
Schizoafektivní poruchy (poruchy nálad)¨
Maniodepresivní porucha
Organické a symptomatické psychózy
Jiné poruchy
Schizofrenie jde o skupinu onemocnění s výraznou poruchou myšlení, vnímání, citů a chování. Lidé nemocní schizofrenií ztrácejí kontakt s realitou, slyší nebo vidí věci, které nejsou skutečné, a pod vlivem svých představ pak jednají neobvykle a nepřiměřeně.
Schizoafektivní poruchy se vyskytují příznaky schizofrenií a maniodepresivní souběžně. Tato porucha často začíná prudce, stavem zmatenosti a snového prožívání. Většinou se dobře léčí, ale má tendenci se opakovat.
Duševní poruchy s bludy. Převažují bludy skloubené do celého systému. Halucinace se neobjevují. Většinou jde o bludy pronásledování. Tito nemocní jsou mimo svůj bludný systém schopni celkem slušně fungovat. Bludný systém však bývá velmi odolný k jakékoliv léčbě.
Organické psychózy vznikají na základě onemocnění mozku (jako nádor mozku, infekce, degenerativní změny ve stáří).
Symptomatické psychózy se někdy objevují jako důsledek tělesných onemocnění nebo jsou způsobeny otravou některými jedy či nadužíváním alkoholu nebo drog. Pak mluvíme o toxických psychózách. Psychóza je zde projevem jiné nemoci.
Maniodepresivní poruchy. Hlavními příznaky jsou výrazné a dlouhodobé změny nálady, nesouvisející se zevními příčinami. Vyskytují se oba póly nálad, ale častější jsou depresivní poruchy, kdy dochází k výraznému poklesu nálady, celkovému zpomalení, nechutenství, hubnutí a nespavosti. Stav přináší nemocnému velké utrpení. Manická nálada je naopak pro pacienta často velmi příjemná, ale pro jeho okolí neúnosná. Nemocný je veselý, nadměrně sebevědomý, povrchně činorodý, bez potřeby spánku. Je často přesvědčen o svých výjimečných schopnostech, utrácí nadmíru peníze za věci které nepotřebuje, někdy tropí výtržnosti. Ke svému stavu je zpravidla nekritický. Někdy se stavy mánie a deprese střídají.